Tohle je blog 17-tileté moravačky co si říká Andulii a zbožňuje:

Červen 2008

kroisos hromadná fotka kapely:)

30. června 2008 v 12:25 | andulii |  KROISOS
:) ville je ale vlastenec:D se podivte na jeho tričko:D

All-X mix:)

29. června 2008 v 12:23 | andulii |  všici
Luky v záři reflektorů:)
kluci si rozdělili role zpěváka:D jeden zpívá, druhý drží mikrofon a třetí se usmívá do foťáku pro fanoušky:D
jééé to je u nás na námku:) kuba radí oldovi co by měl dělat:)
old times:D nejlepší je dočkis:D
jacek smutní po Kubovi:D

fotbalové EURO

28. června 2008 v 12:32 | andulii |  fotbal
moje kecy: Už v neděli se rozhodne o evropském králi fotbalu...německo nebo španělsko??? nestudovala jsem žádné tabulky úspěchů nebo tak, ale osobně to vidím spíše na španěly...šak uvidíme.....je škoda že jsme vypadli už ve skupině, ale s tím se už nedá nic dělat:( snad příště:D
článek z idnesu:
Ve hře jsou tři miliardy korun. Jeden osmikilový pohár z mincovního stříbra. A dva soupeři. Německo a Španělsko.
Španělsko: Torres (vpravo)f
Španělsko: Torres (vpravo)
Zítra od 20.45 sledujte, kdo se stane králem fotbalové Evropy.
"Jestli nám něco chybí, tak velký triumf. Uděláme pro něj všechno," slíbil španělský kapitán Iker Casillas.
Možná mají Španělé vážně o něco větší motivaci, protože na evropský titul čekají od roku 1964.
Zato Němci "jen" dvanáct let.
Střetnou se dva favorité, dva rozličné fotbalové světy.
Němci na turnaji zdaleka nehrají dokonale, mají spoustu hluchých minut, prohráli s Chorvatskem a dvakrát po sobě postoupili po těsných výhrách 3:2. Spoléhají na mimořádnou efektivitu.
"Jsou jako Rammstein. I z té metalové skupiny jde strach," řekl romantický španělský zpěvák Enrique Iglesias, který bude při zakončení zpívat oficiální hymnu mistrovství.
Jestli jsou Němci jako tvrďáci ze skupiny Rammstein, tak Španělé při Euru tančí fotbalové flamenco. Vyslali už 104 střel, skórovali jedenáctkrát, nikdo na turnaji nepředvádí ofenzivnější hru. I semifinálovým duelem s Ruskem projeli snadno 3:0. "Připadal jsem si jako kluk při fotbálku v parku. Všechno nám vycházelo. Ale finále bude dřina," pravil záložník Cesc Fábregas.
Proti zkušeným Němcům se nic jiného ani čekat nedá, vždyť i německý trenér Joachim Löw tvrdil: "Třeba jste nás mohli kritizovat, ale když už jsme ve finále, musíme chtít jediné - vyhrát. Všichni."

Zatímco Německo je připravené v plné zbroji, Španělsku nejspíš vypadne klíčový hráč. Nejlepší kanonýr turnaje David Villa si v semifinále natáhl sval. Pokud by hrát mohl, vítězná sestava by se neměnila, takhle nejspíš dostane příležitost elitní náhradník Fábregas.
Kdo je tedy favoritem?
Podle historických výsledků Němci, vždyť mistrovství Evropy vyhráli už třikrát. Experti oceňují jejich vůli a buldočí povahu, se kterou obvykle zvládají velké turnaje. Současný tým je vyvážený a má tři nebezpečné ofenzivní hráče Podolského, Schweinsteigera a Kloseho.
Španělsko sice Euro vyhrálo poprvé a naposledy před 44 lety, ovšem mužstvo trenéra Aragonése válí. Už 21 zápasů za sebou neprohrálo, rozbíjí soupeře pohybem a rychlými přihrávkami na jeden dotek.
Španělé jsou rychlejší a technicky kvalitnější než Němci. Ale rozhodne právě tohle nedělní finále?
Když včera oba týmy trénovaly, nebyla na nich znát žádná nervozita. Dělilo je 850 kilometrů. Němci se lehce zpotili u italských hranic v Teneru, Španělé zase ve Vídni.
Studenti z nedaleké školy zrovna vycházeli s vysvědčením a dělníci, kteří přestavují stadion Franze Horra, přestali na hodinku pracovat a z betonových schodů sledovali, jak se připravuje finalista. Ale kdo ví, jestli sledovali budoucí šampiony.
Až zítra večer se rozhodne.
Bitva gigantů se blíží.

Finále Eura Španělsko - Německo


se hraje v neděli od 20.45 ve Vídni na Stadionu E. Happela.

Zápas bude řídit italský rozhodčí Roberto Rosetti.

Utkání můžete sledovat v přímém přenosu televize Prima, na stránkách eurozive.iprima.cz nebo v on-line reportáži na fotbal.idnes.cz.
Předpokládané sestavy:

Německo:
Lehmann - Friedrich, Metzelder, Mertesacker, Lahm - Frings, Hitzlsperger - Schweinsteiger, Ballack, Podolski - Klose.

Španělsko: Casillas - Sergio Ramos, Puyol, Marchena, Capdevilla - Senna - Fabregas, Iniesta, Xavi, David Silva - Torres.

sranda musí býtno co

28. června 2008 v 12:18 | andulii |  skoky

konec rokuuu

27. června 2008 v 20:41 | andulii |  me
Fíha!!!! už tu máme konec roku:D se mi zdá že je to čím dál tím kratší:D letos na symbolický závěr ZŠ pochlapila a dostala jsem jenom jedničky :D Symbolický proto, protože jsem na osmiletým gymplu. Ale stejně:) od září už stůuduju dobrovolně:) co se týče blogu tak v neděli odjíždím na týden do Jeseníků ke své BF:) takže s ničím moc nepočítejte možná si zítra udělám čas a napíšu články dopředu aby vycházely postupně takže jste tu pořád něco novýho měli:)
co dodat??? snad jen to že LGP začínáááá ZA NECELÝ MĚSÍC!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! :)
PS: krásné prázdniny všem:)

morgi se zranil:(

27. června 2008 v 18:09 | andulii |  ThomasMorgenstern
Thomas Morgenstern si na tréninku poranil kotník, má stop na 2 týdny.....víc na skoky.net nepíšou...

josef fotky

24. června 2008 v 21:58 | andulii |  me
heeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeey sorry za ty fotky z josefa ale jich je hafo a já musím každou trapně zmenšit jinak mi to blog.cz nebere...........to je upe blbý......asi u toho usnu:(

Hapčaaaa fota:)

24. června 2008 v 21:56 | andulii |  JanneHapponen
jako motorkář:D v Planici měl ještě kolo teď si polepšil:D

fotky huráááá

23. června 2008 v 16:14 | andulii |  me
tak jsem dorazila z výletu....no potěš:D jdu se naložit do vody a možná i vyspat:D no ale hlavní je že večer tu budou fotky z Josefa:D!!!!!!! (s All-Xákama)

výlet

22. června 2008 v 10:17 | andulii |  me
nelekejte se přívalu článků:D jen jsem si to chtěla vynahradit když jedem dneska na výlet:D, přijedu v pondělí večer:)

Mám narozky:)

22. června 2008 v 5:35 | andulii |  me
Nesu vám velkou novinu právě v tento okamžik se stávám mladistvou:)
ano právě před 15 lety jsem se narodila:)
velice alibisticky si sem strčím pařícího arttíka:D

Svatba:)

21. června 2008 v 21:50 | andulii
už dříve jsem psala o Honzově svatbě:) teď jsem hodím oficiálnější zprávu z idnes.cz
Rok a půl po hrůzostrašném pádu a na den přesně rok od chvíle, kdy se stal otcem dcery Viktorie, se skokan na lyžích Jan Mazoch ve Frenštátě pod Radhoštěm oženil s dlouholetou přítelkyní Barborou.
Jan Mazoch s manželkou Barboroufoto: www.janmazoch.cz, ČTK
Jan Mazoch s manželkou Barborou
"Ano" si řekli na frenštátské radnici před zraky 65 svatebních hostů, stovky lidí čekaly na novomanžele před budovou. "Chci být dobrým tátou a manželem," řekl Mazoch.
Dvaadvacetiletý olympionik udělal životní krok sedmnáct měsíců poté, co se v podstatě podruhé narodil. Loni v lednu měl totiž při závodě Světového poháru v Zakopaném děsivý pád, po kterém musel být několik dnů udržován v umělém spánku s těžkým zraněním hlavy.
Vnuk olympijského vítěze Jiřího Rašky se začal téměř zázračně uzdravovat a už v srpnu poprvé opět skočil z můstku. V září pak obsadil při návratu na soutěžní můstek sedmé místo v závodě Kontinentálního poháru.

obecně o finštině:)

21. června 2008 v 21:47 | andulii |  finština
Finština je úřední jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích. Ve světě, zejména ve Švédsku a ruské části Karélie, pak finsky mluví další milion lidí. Tento ugrofinský jazyk je obecně považován za složitý, přestože jeho gramatika je v porovnání s češtinou pravidelnější. I přes dlouhé soužití s ostatními indoevropskými jazyky, si stále zachovává své charakteristické rysy.
První psané finské texty se objevily v 16. století. První knihu vydal Mikael Agricola roku 1548, a to překlad Nového zákona.
Až do roku 1863 byla úředním jazykem na finském území švédština. Po té, co Finsko přešlo pod vládu Ruska, se ruští vládci snažili, aby oslabili vliv švédské inteligence. Od roku 1863 se mohl jazyk používat při styky s úřady. Od roku 1883 pak byla finština doporučena k používání na úřadech a při vydávání dokumentů. Od roku 1893 je finština ve Finsku zcela rovnocenná švédštině.

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

finsky
Kaikki ihmiset syntyvät vapaina ja tasavertaisina arvoltaan ja oikeuksiltaan. Heille on annettu järki ja omatunto, ja heidän on toimittava toisiaan kohtaan veljeyden hengessä.
česky
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

nářečí, tvorba slov,....

21. června 2008 v 21:45 | andulii |  finština

Nářečí a vztah k jiným jazykům

Ve finštině je velký rozdíl mezi hovorovým a spisovným jazykem. Vykání se použije jen při velmi zdvořilé konverzaci nebo projevu. Mnoho slov je v hovorové finštině odlišných. Například "já jsem" - minä olen se zkracuje na mä oon, nebo "máš?" - onko sinulla? na onks sulla?
Ve finštině jsou též stále aktivní nářečí, hlavní dvě větve jsou východní a západní. Finština je samozřejmě také stále ovlivňována cizími jazyky, dříve to byla švédština a částečně také němčina (první zápis finštiny Agricoly vycházel právě z němčiny), později ruština a dnes je to zejména angličtina.
Finština bývá všeobecně připodobňována k příbuzné maďarštině, ta je však od tohoto jazyka kromě podobných větných konstrukcí značně odlišná. Z okolních jazyků je finštině velmi blízká estonština. Finové jsou schopni se s Estonci domluvit, i když to nebývá zcela jednoduché.

Tvorba slov

Skládání slov

Finština je, na rozdíl od indoevropských jazyků, jazyk aglutinační. To znamená, že tvaroslovné přípony se na slova "nalepují", takže se tvoří poměrně komplikovaná slova.
Příklady:
  • vo/isi/mme/ko/han - "mohli bychom?" Kmen slova je v tomto případě změněný z voi na vo, přípona -isi značí podmiňovací způsob, -mme 1. osobu množného čísla, -ko ano-ne otázku a přípona -han má několik významů, zde vyjadřuje řečnickou otázku.
  • talo/ssa/ni/kin/ko - "také v mém domě?" Kmen slova je talo ("dům"), přípona -ssa znamená "v", -ni je posesivní přípona "můj", -kin značí "také" a -ko ano-ne otázku.
Kromě toho jsou ve finštině běžné složeniny podobně jako v němčině. Výsledná slova tedy mohou být opravdu dlouhá. Finové ale při mluvení dávají spíše přednost vyjádření myšlenky pomocí několika slov a používání koncovek a složenin se postupem času redukuje.
Příklad:
  • kolmivaihekilowattituntimittari - "třífázový kilowatthodinametr"

Výpůjčky z jiných jazyků

Mnoho slov je vypůjčeno ze švédštiny a to jak z historické doby, tak z doby poměrně nedávné. Mnoho slov bylo zejména v 19. století, kdy Finsko patřilo carskému Rusku, přijato také z ruštiny. Od poloviny 20. století se pod vlivem zejména americké kultury přejímají slova i z angličtiny. Můžeme tedy narazit na slovo tsekkaa, původně anglické to check. Podobně jako jiné jazyky, i finština přijímá zmezinárodnělá slova z mnoha různých, i exotických jazyků. Příkladem je poměrně mnoho japonských slov nebo několik výpůjček z češtiny, například robotti nebo pistooli.
Ve finštině jsou již dnes patrné vlivy cizích jazyků i v intonaci. Finskou ano-ne otázku, původně na konci s klesající intonací, již mladá generace velmi ovlivněná angličtinou v některých regionech Finska vyslovuje se zřetelným zdvihajícím se přízvukem.

Finská Mája:)

21. června 2008 v 21:27 | andulii |  finština
je libo včelka mája? samozdřejmě ve finštině:)

Finské Vánoce:)

21. června 2008 v 21:25 | andulii |  kultura
Vánoce začínají v noci 23.prosince potom, co děti zalezou do postele. Dospělí zůstanou dlouho vzhůru, pijí kávu (a hromadu dalších povzbuzujících nápojů:-), připravují vánoční jídlo, zdobí místnosti a upravují všechno, aby se děti vzbudily do čistého a voňavého domu.

Děti vstanou před rozedněním (to není problém za polární noci:)), otevřou kalendáře jdou se dívat ne televizi. Na snídani se jí rýžový nákyp s cukrem, skořicí a studeným mlékem. V nákypu je mandle a kdo ji najde, bude mít štěstí a pravděpodobne se do roka ožení (případně vdá).

Zvířátka mají taky Vánoce, takže je třeba jim přichystat hostinu. Například se může ven pověsit svazek pšenice pro malé ptáčky. Během vaření dospělí usrkávají glögy s rozinkami a mandlemi. Děti jdou obvykle s tátou navštívit příbuzné a zapálit svíčky na hřbitově. Přirozeně se nesmí zapomenout na důležitou část finských Vánoc, saunu. Před večeří se ještě hrají společenské hry, hrají se koledy a všichni zpívají.

Večeře je samozřejmě nejdůležitější částí dne. Tradiční jídlo, které ale nikdo nemá rád je ryba lipeäkala (možná, že to je kapr ... nevím). Dále jsou k jídlu například obložené mísy, šunka s hořčicí, mrkev s brambory, kastrol lanttu (nevím, co to je), hrášek s brambory, rossoli (salát s červenými fazolemi), slaneček, houbový salát, domácí sýr a spousta dalšího jídla. Pije se pivo, víno a všechno možné. Po jídle se servíruje káva, kaffe bulla, perníčky (děti dělají perníkové chaloupky) a švestkový puding.

Po večeři příjde Joulu Pukki (Otec Vánoc nebo Santa, chcete-li) a rozdá dárky. Děti otevřou dárky a utíkají si hrát do pokoje a potom docela brzo usnou po tak náročném dni. Dospělí zůstanou vzhůru, pijí brandy, whisky, hrají (pokročilejší) společenské hry a kecají.

Další den (25.prosince) není ve Finsku zase tolik významný jako v jiných zemích. Některé rodiny chodí ráno do kostela. Tradičně na venkově vstávají brzy ráno a jedou do kostela na saních. V každém okně svítí dvě svíčky podle jedné staré finské písničky.
zdroj: finsko.blogspot.com

zvětšený detail

21. června 2008 v 21:19 | andulii |  malba
zvětšený detail kresby lastury kterou sem když tak časem dám:) je to vlastně cvičení na plynulé a výrazné přechody mezi barvami:)

FINSKÝ SLOVNÍČEK NA CESTY

21. června 2008 v 21:11 | andulii |  finština
FINSKÝ SLOVNÍČEK NA CESTY zdroj
POZDRAVY A ZDVOŘILOSTNÍ FRÁZE
Hyvää huomenta! Dobré ráno!
Tervetuloa! Vítej/te!
Hyvää päivää! Dobrý den!
Näkemiin! Na shledanou!
Hyvää iltaa! Dobrý večer!
Moi! Hei! Ahoj!
Hyvää yötä! Dobrou noc!
Terve! Nazdar!
Ole hyvä! Prosím! ( tykání ) pokračování dole:)

užitěčný rozhovor:)

21. června 2008 v 21:08 | andulii |  finština
Hyvää päivää.
Dobrý den.
Kiitos, hyvää. Ymmärrättekö suomea ?
Děkuji, taky. Rozumíte finsky ?
Kyllä. Mitä saa olla ?
Ano. Co si přejete ?
Voisinko saada yhden vodkan ?
Mohl bych dostat vodku ?
Anteeksi, en ymmärtänyt.
Promiňte, nerozuměl jsem.
Voisinko saada yhden Finlandia vodka ?
Mohl bych dostat Finlandia vodku ?
Joo. Tänään on todella kaunis päivä.
Jasně. Dnes je opravdu krásný den.

základní gramatika

21. června 2008 v 21:06 | andulii |  finština
jasně z tohodle se finsky nenaučí nikdo ale přehled se hodí:) ne?

Samohlásková harmonie

Ve finštině se v jednom slovu smí současně objevit jenom samohlásky zadní a, o, u nebo přední ä, ö, y. Samohlásky e, i jsou neutrální> a mohou se tedy vyskytovat v jakémkoliv slově. Pokud se ke slovu, které obsahuje pouze neutrální samohlásky, přidává příponu, která existuje jak v přední, tak v zadní variantě, přednost má přední.
Když je slovo složené z různých kratších slov, samohlásková harmonie se uplatní pro každou jeho část zvlášť. Může tedy obsahovat přední i zadní souhlásky najednou.
Samohláskovou harmonii můžeme najít i v jiných jazycích, například turečtině,kde je však v poněkud odlišné formě.

Změny kmenových souhlásek

Třebaže pádové přípony jsou ve finštině téměř vždy stejné pro jakékoli slovo, ke změnám dochází ve skupině souhlásek před nimi. Změna kmenové souhlásky probíhá mezi souhláskami silného a slabého stupně. Změny jsou poměrně pravidelné, takže i přes jejich větší množství a fakt, že se stupeň mění oběma směry, jsou poměrně lehce zvládnutelné.
Příklady:
  • siltasillalla (lt - ll) - "most" › "na mostě"
  • ikäiässä (k - mizí) - "věk" › "ve věku"
  • tahtoatahdon (t - d) - "chtít" › "chci"

Intonace a přízvuk

Intonace věty je většinou klesající, a to i v případě některých, takzvaných ano-ne otázek.
Přízvuk je vždy na první slabice slova, podobně jako v češtině. Slabý přízvuk lze vypozorovat také na třetí slabice.

Ano-ne otázka

Finština má zvláštní příponu -ko a její přední variantu -kö, kterou přikládá ke slovům, na které se ptá otázka, na níž je možno odpovědět buď "ano", nebo "ne". Koncovka se nepřikládá v jiných otázkách. Ano-ne otázka má klesající intonaci podobně jako oznamovací věta.
Příklad:
  • Onko hän kotona? - "Je doma?"
  • Missä on kukka? - "Kde je kytka?"

Další přípony

Kromě přípony -ko má finština mnoho dalších přípon. Níže jsou speciálně zmíněny přivlastňovací přípony. Vedle nich se ve finštině můžeme setkat s příponou -kin vyjadřující české slovo "také" nebo -kaan, která je překládána jako slovo "ani". Přípona -han má několik různých významů, jeden z nich zhruba odpovídá české příponě "-pak", v jiném případě přípona zdůrazňuje řečnickou otázku.
Příklad:
  • autokin - "i auto"
  • minäkään - "ani já"
  • Missähän? - "Kdepak?"
  • Voinkohan? - "Mohu?" (řečnická otázka)

Nomina (jména)

Nomina jsou ve finštině podstatná jména, přídavná jména zájmena a číslovky

Členy

Ve finštině se na rozdíl od některých jiných, například západoevropských, jazyků nepoužívají u žádných nomin členy.

Rody

Ve finštině se nerozlišují rody. Například z korespondence tedy nejde poznat, zda je pisatelem muž či žena. Dokonce i osobní zájmeno ve třetí osobě hän je společné pro "on", "ona" i "ono".

Skloňování

Skloňování je společné pro všechna nomina. V některých publikacích se uvádí, že existuje pouze jeden společný vzor, jiné používají systém vzorů rozsáhlý zhruba stejně jako má čeština. Jeden z nich sestává z následujících vzorů:
  1. maa ("země")
  2. talo ("dům")
  3. bussi ("autobus")
  4. ovi ("dveře")
  5. kieli ("jazyk")
  6. käsi ("ruka")
  7. huone ("pokoj, místnost")
  8. nainen ("žena")
  9. sairas ("nemocný")
  10. salaisuus ("tajemství")
  11. vastaus ("odpověď")
  12. avain ("klíč")
Kromě těchto vzorů existuje ještě několik méně užívaných vzorů, například kaunis ("krásný"), a několik desítek nepravidelných slov, třeba lapsi ("dítě") či veli ("bratr").

Pády

Finština užívá celkem 14 pádů(někdy se uvádí 15). Systém pádů je značně odlišný od českého, jejich užití se proto někdy překládá velmi špatně. Každý pád se navíc obvykle využívá v několika různých případech.
pádběžná příponapříklad užitípříkladpřeklad příkladu

nominativ


-talodům

genitiv

-n(koho, čeho)talondomu

essiv

-najakotalonajako dům

partitiv

-(t)a-taloadům (jako neurčitý objekt)

translativ

-ksido (role něčeho)taloksido (role) domu

inessiv

-ssavtalossav domě

elativ

-staz (zevnitř)talostaz domu

illativ

-Vndotaloondo domu

adessiv

-llana, u, přitalollana domě

ablativ

-ltaztaloltaz domu

allativ

-lledo, natalollena dům

abessiv

-ttabeztalottabez domu

komitativ

-nespolečně (s)taloinens mými domy

instruktiv

-ns (pomocí čeho)taloins domem
Jako 15. pád se někdy uvádí akuzativ, který je ale téměř (vyjma osobních zájmen) shodný s genetivem.
Tam, kde je to možné, existuje jak zadní, tak přední varianta pádové přípony, například -ssa a -ssä.
Pro běžný objekt ve větě se podle situace používá nominativu, genetivu, akuzativu a partitivu. Zvláštní skupinu lokálních pádů tvoří šestice inessiv, elativ, illativ, adessiv, ablativ a allativ. Tři z nich (adessiv, ablativ a allativ) jsou vnější, které se používají pro otevřené prostory. Ostatní tři jsou vnitřní. Ty se používají pro uzavřená místa.
Komitativ a instruktiv mají až na výjimky pouze tvary množného čísla, které se používají i pro jednotné číslo. Komitativ se používá často s posesivní příponou.
Inessiv, elativ, illativ, adessiv a abessiv se mohou spojovat i se slovesy například v podobě takzvaného třetího infinitivu. Pádové přípony je možno vysledovat i v postpozicích.
Příklad:
  • Minä menen syömästä - "Jdu z jídla (jezení)."
Ve finštině se dají nalézt i zbytky prauralského lokativu, například ve slově ulkona ("venku"). Podobně se někdy považuje za podobný zbytek dalšího pádu koncovka slova ulos ("ven"). Obě slova jsou dnes příslovce. Dalším pádem, který je ve finštině jen v náznacích je prolativ, kterým vyjadřujeme české předložky "skrze", "pomocí" nebo "přes" nebo jen český instrumentál. Ve finštině má koncovku -tse a najdeme ho jen v některých ustálených spojeních jako postitse - "poštou" nebo puhelimitse - "telefonem". Podobně jako komitativ a instruktiv i zbytky prolativu jsou většinou jen v množném číslem. Výjimkou jsou slova končící na -i.
Použití pádů není omezeno jen na příklady uvedené v tabulce. Některá slovesa se pojí například s illativem, jiné s inessivem nebo elativem, přičemž se ve všech případech prakticky jedná o objekt. Dále se některé pády používají v ustálených spojeních, například adessiv může někdy nahrazovat český instrumentál.
Příklady:
  • Minä rakastun saunaan. - "Zamilovávám se do sauny."
  • Minä käyn saunassa. - "Navštěvuji saunu."
  • Minä pidän saunasta. - "Mám rád saunu."
  • Minä kirjoitan kynällä. - "Píši tužkou."
V některých starších zdrojích se některé pády jmenují jinak, případně došlo k jejich upřesnění.
  • indefinitiv = partitiv
  • objektiv = akuzativ
  • mutativ = translativ
  • prosekutiv = prolativ

Přivlastňovací přípony

Finština nemá přivlastňovací zájmena, místo nich využívá genetivu osobních zájmen. V psané finštině je navíc ještě přivlastňovaný předmět doplněn zvláštní příponou vyjadřující vlastnictví. Taková přípona se může samozřejmě přidávat za pádové přípony. V některých případech se mohou zájmena i zcela vypouštět.
Příklady:
  • minun autoni - "moje auto"
  • vaimosi - "tvá manželka"
  • hänen talostansa - "z jeho (jejího) domu"
Finština nemá ani přivlastňovací přídavná jména. Také místo nich využívá genetivu.
Příklad:
  • isän auto - "otcovo auto"

Slovesa

Ohýbání sloves

Podobně jako můžeme najít vzory u ohýbání substantiv, můžeme je najít i u ohýbání sloves. Jejich systém se v publikacích liší. Jeden z nich je zde:
  • 1. třída saa/da ("dostat")
  • 2. třída puhu/a ("mluvit")
  • 3. třída má dvě podtřídy
    • podtřída 3a) má tři vzory
      • vzor tul/la ("přijít")
      • vzor sur/ra ("smutnit")
      • vzor pan/na ("položit; šukat")
    • podtřída 3b) nous/ta ("postavit se")
  • 4. třída má tři podtřídy
    • podtřída 4a) halu/ta ("chtít")
    • podtřída 4b) tarvi/ta ("potřebovat")
    • podtřída 4c) vanhe/ta ("stárnout")
Kromě těchto tříd je možno se setkat i s několika nepravidelnými slovesy, třeba nähdä ("vidět") nebo olla ("být")

Časy

Finština má čtyři slovesné časy
  • předminulý(plusquamperfektum) - vytváří se pomocí slovesné spony v minulém čase a činného příčestí minulého času.
  • minulý(imperfektum, které je ale vlastně préteritem)
  • předpřítomný(perfektum) - vytváří se pomocí slovesné spony v přítomném čase a činného příčestí minulého času.
  • přítomný(prézens)
Finština nemá budoucí čas, který nahrazuje buď opisnými tvary nebo přítomným časem. Pomocí pádových koncovek přidávaných k odvozeninám ze sloves se dá vyjádřit i určitá průběhovost děje.
Příklady:
  • Minä olin mennyt. - "Šel jsem (před tím, než se něco stalo)."
  • Minä menin. - "Šel jsem."
  • Minä olen mennyt. - "Šel jsem (před chvílí)."
  • Minä menen. - "Jdu."
  • Minä aion mennä. - "Půjdu." ("Plánuju jít.")
  • Minä olen menossa. - "Jdu (právě teď)." ("Jsem v chození.")
Záporné věty se vytvářejí pomocí záporného slovesa

Záporné sloveso

Česká záporka u sloves "ne-" se vyjařuje pomocí zvláštního záporného slovesa, které se pojí se slovesem v první nebo druhé osoběbez přípony osobu vyjadřující.
Příklady:
  • Minä en puhu. - "Nemluvím."
  • Hän ei puhu. - "Nemluví."
  • Etkö sinä puhu? - "Nemluvíš?"
  • Minä puhun. - "Mluvím."
Záporné věty v minulých časech se vytvářejí pomocí záporného slovesa, slovesné spony a činného minulého příčestí. Slovesná spona je buď tvořena z přítomného času slovesa "být", nebo také činným minulým příčestím tohoto slovesa.
Příklady:
  • Minä en mene. - "Nejdu."
  • Minä en mennyt. - "Nešel jsem."
  • Minä en ole mennyt. - "Nešel jsem (před chvílí)."
  • Minä en ollut mennyt. - "Nešel jsem (před tím, než se něco stalo)."
  • Minä en ollut ollut. - "Nebyl jsem (před tím, než se něco stalo)."

Slovesné způsoby

Finština používá slovesa ve čtyřech způsobech
  • oznamovací (indikativ)
  • rozkazovací (imperativ)
  • podmiňovací (kondicionál)
  • potenciál
První tři jsou prakticky stejné jako v češtině. Potenciálem se vyjadřuje možnost nebo pravděpodobnost. Používá se jen zřídka.
Někdy se za pátý způsob považuje eventiv, který je kombinací podmiňovacího způsobu a potenciálu. Používal se ve staré literatuře.
Příklady:
  • Sinä puhut. - "Mluvíš."
  • Puhu! - "Mluv!"
  • Älä puhu! - "Nemluv!"
  • Puhukaa! - "Mluvte!"
  • Älkää puhuko!" - "Nemluvte!"
  • Puhuisit." - "Mluvil bys."
  • Olisit puhunut." - "Mluvil bys." (minulý čas)
  • Puhuttaisiin." - "Mluvilo by se." (podmiňovací způsob trpného rodu)

Slovesný rod

Finština má jak činný (aktivní), tak trpný (pasivní) slovesný rod. Trpný rod se využívá mnohem více než v češtině. V hovorové finštině se tvary trpného rodu někdy přenášejí i do činného rodu. Trpný rod se vytváří z kořene infinitivu přidáním koncovky -Kaan ( K představuje souhlásku) v případě přítomného času a koncovek -tiin nebo -ttiin v případě minulého času. Samořejmostí je například existence zvláštního tvaru pro podmiňovací způsob trpného rodu.

Posesivní konstrukce

Finština nemá sloveso "mít", ale nahrazuje je, podobně jako ruština, opisem, který se asi nejlépe dá vyjádřit jako "u někoho je něco" nebo také "na někom je něco".
Příklad:
  • Minulla on auto. - "Mám auto." ("U mně je auto.")

Neohebné slovní druhy

Příslovce

Příslovce se tvoří pomocí přípon z přídavných jmen podobným způsobem jako v jiných jazycích.

Postpozice

Ačkoliv finština hojně využívá pádových přípon a má celkem mnoho předložek, zcela zvláštním fenoménem jsou postpozice("záložky"), které stojí vždy za slovem, ke kterému patří. Pojí se většinou s genetivem nebo partitivem, ale je možno nalézt i jiné kombinace.
Příklady:
  • talon edessä - " před domem"
  • loppuun asti - " až do konce"
jasně z tohodle se finsky nenaučí nikdo ale přehled se hodí:)